Grishaverse: Ruin & Rising (Grisha 3) / Griša: Zkáza a naděje (Griša 3)

Leigh Bardugo / 2014 / Orion (Fragment)

Poslední díl téhle neskutečné jízdy je tady. Po tom, co jsem dočetla dvojku jsem se na trojku nenasytně vrhla. Už jenom obálka mě okouzlila a vtáhla do děje, který jsem si i tady náramně užila. Jako zbytek série jsem se odvážila i zde sáhnout po originále, čehož ani na okamžik nelituji, protože ta práce s jazykem byla dokonalá. Nuže, dáme si anotaci a koukneme na to.

Hlavní město Ravky padlo a na trůn usedl Temnyj. Zesláblá Alina se skrývá hluboko pod zemí ve starobylém jeskynním labyrintu a nabírá síly k dalšímu boji. Jen s velkým přemáháním snáší nechtěnou péči fanatiků, kteří ji začali uctívat jako svatou. V hlavě se jí rodí plán, postavený na nejistých základech. Dočká se pomoci od svého spojence prince Lantsovova, po kterém se ale slehla zem? Podaří se jí najít bájného ohnivého ptáka a využít jeho moc v boji proti temnotě? Jisté je, že válka je na spadnutí a Alinin neúspěch bude znamenat zkázu nejen pro ni, ale i pro celou zemi.

„Zničím všechno, co máš, všechno co miluješ, až nebudeš mít jiné útočiště než mě.“

KLADY:

• nečekané zvraty

• překvapivé rozuzlení

• další spousta světatvorby

ZÁPORY:

• tempo

• závěr celé trilogie

Takže si to shrňme. Na konci dvojky náš Bardugo skoro odpálila tím, co provedla v kapli a teď přichází pokračování té šílené jízdy. Jenže Alina je v podzemí. Dosla je zahrabaná do hromady problémů a kniha se tedy prvních několik desítek stran neskutečně vleče, což mě jako čtenáře připraveného na kolosální bitvu a pátrání po umocňovači hrozně nudilo. Nuže, nějak jsem se přes to kodrcání na začátku prokousala až k úniku a setkání s mým Nikolajem (ano, jediný důvod, proč trilogii číst).

V tenhle okamžik dostala kniha zase spád a příběh se rozjel, což jsem neskutečně uvítala po začátku, ale... Rozjel se trochu moc. Než jsem se stačila rozkoukat a zjistit, že tohle a tamto, tak jsme byli někde jinde a já skoro zapomněla, co to vlastně čtu. Vpád Darklinga do hory byl luxusní, to se musí nechat, stejně tak jeho odplata pro sladkého Nikolaje, jenže se to hrozně semlelo a já byla úplně mimo obraz.

Potom tu byla zase dlouhá prodleva v podobě pátrání po ohnivém ptákovi, což zase hrozně nudilo a najednou, ejhle, konec. Největší plottwist celé série, závěrečná bitva a sbohem Grišo.

 „Princové jsou zvyklí slyšet ano.“

Za mě, byl závěr odfláknutý. Žádné vygradování konfliktu. Prostě rána sem a tam a konec. Okay. Abych tady Bardugo jen nehanila, musím jí moc pochválit za práci s jazykem a hru se slovy. Like calls to like, je prostě legendární. Stejně tak Darkling a Nikolaj, kteří mě drželi při životě, když Alina zas worshipovala Mala.

Verdikt? Rozhodně 4 z 5 bodů, a to jen kvůli Grishaversu a scénce s Nikolajem (však vy víte, jakou myslím). Celou trilogii bych asi doporučila méně náročným čtenářům nebo těm, co mají v plánu zavítat i do světa Šesti vran a Zjizveného krále. Rozhodně se jedná o dobrou četbu, co ve vás však příliš nezanechá. Jenom touhu Alině dát facku, oživit Darklinga a vdát se za Nikolaje.

Co vy? Jak se vám závěr trilogie líbil? A kdo je váš favorit? Mal? Darkling? Nebo snad princ Nikolaj?

Jen se podělte!