Grishaverse: Siege & Storm (Grisha 2) / Griša: Bouře a vzdor (Griša 2)

Leigh Bardugo / 2013 / Orion (Fragment)

A máme tu pokračování nabušeného prvního dílu Griši: Světlo a stíny. Z mého pohledu se jedná o knížku, kterou jsem zhltla ani ne za týden, a to jsem ji četla navíc anglicky, což musím říct, byl výkon i na mě. Šla jsem na ní hned po dočtení jedničky, takže jsem byla lapena Grishaversem, a proto mě nejspíš tenhle kousek tak moc pohltil. Nuže, dáme anotaci a pak se do toho dáme.

Z obyčejné dívky Aliny Starkové se stala světlonoška. Mnozí k ní upínají své naděje - vždyť jen ona jediná dokáže zničit Vrásu stínu, jež odedávna sužuje zemi. Jenže cena, kterou za to platí, je vysoká. Touží žít někde v ústraní s milovaným Malem po boku, místo toho stále prchá a skrývá se před minulostí. Temnyj je víc než kdy předtím odhodlaný využít jejích schopností k získání trůnu. Alina nedokáže jeho silné magii sama čelit a tak vyhledá pomoc u divokého a nevyzpytatelného korzára. Jen on se totiž nebojí a je ochoten jí pomoct. Alina se snaží Temnyjovým nástrahám vzdorovat. Přesto se do nich zaplétá a vzdaluje se od lásky, v níž až doteď hledala své útočiště. Nic není zadarmo, a ona s palčivou naléhavostí cítí, že jestli chce Ravku zachránit, bude si muset vybrat. Ponechá si svoji výjimečnou moc a zachrání zemi, nebo se jí vzdá, bude poslouchat svoje srdce, a zvolí lásku? Čeká ji divoká bouře, vnitřní boj. Vyjde z něj jako vítěz, nebo jako poražený?

Nejjistější způsob, jak někoho rozzuřit, je říct mu, aby se uklidnil.  

KLADY:

• gradace zápletky

• dynamika mezi postavami

• nové postavy (Nikolai)

• zvraty

• vývoj Alinina charakteru

ZÁPORY:

• uspěchaný závěr

• Mal a jeho chování

Kdybych si měla ze všech tří dílů vybrat jeden, pak by to byla dvojka. Tahle knížka je jedna velká jízda, kdy nestačíte popadnout dech. Druhý umocňovač, Darkling je Alině zas v patách a pak náš Strummhond a jeho Výsost princ Nikolai. Tyhle dvě postavy jsou pro mě asi tím hlavním, co dvojku vyzdvihává nad ostatní díly spolu s růstem Aliny jako charakteru. Přijmout svou roli a stát se generálem Druhé armády z ní z ní udělalo konečně pořádnou postavu, co už je alespoň trochu uchopitelná.

To však nic nemění na tom, že i zde pro mě Alina hrála druhé housle a bez dechu jsem vnímala jen Nikolaje a Tamar s Tolyou, kteří celý děj drželi pohromadě. Zároveň také Zoya, která tu hrála také svou roli a přirostla mi k srdci.

Všechno, co za něco stojí, začíná vždy jako špatný nápad. 

Samotná zápletka hrozně odsýpala, což beru jako plus i mínus vzhledem k tomu, jak uspěchaný konec byl. A stejně tak i zbytečný, což mě vede k Malovi a jeho počínání. Ten kluk mi leze na nervy. Extrémně. Jednou se chová úplně v pohodě a pak ho něco štve a na Alinu žárlí. Hrozně si protiřečí, ale to je asi jen můj subjektivní pohled.

Každopádně ani tohle neubírá dynamice, která se tu tvoří. Všechno hezky spěje kupředu a připravuje půdu pro grandiózní finále, které nás také brzy čeká.

Co tedy s druhým dílem Griši?

Jednoznačně stojí za to se prokousat jedničkou a dostat se až sem, kde se děj pořádně rozjede a začne být zajímavý. Kniha má jistě slabá místa, občas se trochu vlekla, ale to jen opravdu výjimečně jinak opravdu všechno jelo kupředu a táhlo mě za sebou až jsem nestíhala vnímat.

Rozhodně ani vteřinu nelituji toho, že jsem si pořídila rovnou celou trilogii. Dvojka mi jen dokázala, že Bardugo je skvělá autorka, která má na fantasy scéně své právoplatné místo. To se ostatně potvrdilo u Vran, ale na ty se vrhneme až dokončíme Grišu.

Dvojka si tedy zaslouží krásných a zasloužených 4,5 z 5 bodů.

No, jak se vám dvojka líbila? Užili jste si ji jako já? Co Nikolai? Zamilovali jste se nebo vám princ nesedl? Podělte se v komentářích!