Grishaverse: Šest vran / Six of Crows

Leigh Bardugo Fragment (2017) / Orion (2015)

O tom, že Šest vran existuje, vím už sakra dlouho. Spousta lidí mi knihu doporučovala už před mnoha lety, kdy u nás vyšla, jenže jsem to tak trochu ignorovala s tím, že to bude zase jen další velký "trhák" se zbytečným hypem kolem. O to víc mě překvapilo, že to patří do Grishaverse a že to navazuje na trilogii Griša. Možná jsem to jen nevědomky přešla, ale jakmile jsem se zamilovala do Griši a jejího světa, věděla jsem, že tohle bude must read. A tak se to stalo. Vrány mi přistály na poličce. Podíváme se na anotaci a pak se koukneme na hodnocení.

Ketterdam - rušné přístavní město, kde se dá za peníze koupit naprosto cokoliv. Nikdo to neví lépe než Kaz Brekker, fenomenální podvodník a zloděj. Neštítí se žádné špinavé práce a dokáže vybruslit z každé situace. Jednoho dne dostane nabídku, na kterou by kývl jen šílenec. Pohádková odměna však několikanásobně převyšuje všechna nebezpečí, která ze sebevražedné zakázky plynou. Sám to ale nezvládne. Bude potřebovat další pomocníky... Trestance prahnoucího po pomstě. Zázračného střelce se slabostí pro hazardní hry. Černou ovci z prominentní rodiny na útěku z domova. Špiónku pohybující se neslyšně jako stín. Dívku využívající svoji krásu jako smrtící zbraň. Šest nebezpečných psanců se pokusí o nemožné - vloupat se do Ledového paláce, nejstřeženější pevnosti světa. Kdo z nich přežije? Jaká tajemství vyplavou na povrch? Odvrátí nebezpečí, které hrozí světu?

KLADY:

• zápletka, která vás nenechá spát

• psychologie postav

• rozmanitost prostředí

• integrace předchozí trilogie

• dokonale zvládnuté napětí

ZÁPORY:

• chatrná redaktorská práce

• počáteční zmatenost

• lehce nestabilní až uspěchané tempo

Vranám nikdo nemůže upřít jejich skvělou zápletku, která vás popadne zezadu za kabát a potáhne celou cestu. Je to prostě neskutečná jízda, kde si koušete nehty, proklínáte Svaté, potíte se a pak se jak idioti smějete. Na výběr máte rovnou šest postav: bručouna Kaze, co je nejspíš úplně geniální, Inej, která se u Vran naskytla skoro omylem, šílence Jespera, z nějž vám budou občas stát vlasy na hlavě, moralistu Matthiasse, jenž byste nejraději profackovali občas, Hearthrendera Ninu, která vám všechno sní před nosem a ještě vás donutí se kvůli tomu cítit špatně a pak Wylana se sadou malého chemika. Sebranka těch nejlepších, co Ketterdam může nabídnout.

Tahle šestice vás bude mít ve spárech až do samotného konce. Psychologie každé z postav je tak komplexní a skvělá, že si to prostě musíte přečíst. Všechny postavy jsou z masa (hodně masa v případě Niny) a kostí a taky mají dost silné backstory, u kterého bude zaručeně otírat očka do rukávu.

A to jsem se nezmínila o tom, že tu pořád máme to libové prostředí, co Bardugo vystavěla v Griše. Až na to, že tady nám ho ukazuje z jiného úhlu a ještě víc všechno prohlubuje, tak se můžete těšit na ulice Ketterdami, Ledový palác Fjerdy nebo taky na spoustu politikaření.

K tomu připočítejte postupně se zvyšující napětí a jsme na plném počtu bodů. No ne? Vrány jsou tak dokonalé... Nejsou.

Šest vran je skvělá kniha, ale má své slabé stránky. Jedno z nich je nezvládnutá práce redaktora (shame on you) a autorky. V začátku je patrná drobná neobratnost v úvodu, takže čtenář má občas problém se začíst do děje a dát si vše dohromady. Tempo je někdy stejně jako v závěru Griši moc uspěchané a zvraty prudké, což je další mínus.

Mimo tohle, nemohu knize nic vyčíst. Bardugo tu předvedla svůj um a proto si Šest vran odnese 5 z 5 bodů. Ať dělám, co dělám, není tu nic, co by můj zážitek nějak významně ovlivnilo.

A teď vy? Jak se vám líbilo Šest vran? Máte v plánu tomu dát šanci?